36,4 % respondentů (568) v posledních 2 letech zažilo situaci, kdy se na veřejnosti styděli za to, že musí dodržovat bezlepkovou dietu.
Nejvíce se respondenti stydí za dodržování bezlepkové diety při stravování mimo domov. Stravováním mimo domov se myslí stravování například na oslavě, návštěvě u přátel nebo příbuzných, školním výletě, pracovním školení nebo dalších veřejných akcích a hlavně v restauraci. Několik z nich uvedlo, že jim v restauraci vadí chování personálu, které je často urážlivé nebo arogantní. Celiaci se stydí i za doprošování se o seznam alergenů a domáhání se popsání postupu přípravy pokrmu například kvůli kontaminaci s lepkem. Dalším problémem je fakt, že si někteří lidé myslí, že celiakie je doktory vymyšlená nemoc a bezlepková dieta je jen dieta moderní nebo redukční. Respondenti uváděli, že se stydí za stravování bez lepku, když je lidé (i rodina a přátelé) nutí do porušení diety, protože tvrdí, že se jednou nic nestane. Celiaci se stydí i mezi přáteli a rodinou při nakupování a konzumaci bezlepkových výrobků či objednávání a stravování v restauraci. Potýkají se také s posměchem ze strany přátel i rodiny, děti se potýkají s posměchem ze strany spolužáků. Několikrát zmíněno bylo zlehčování nemoci a vyloučení z kolektivu kvůli stravování bez lepku.
Ukázka konkrétních odpovědí:
“Pokaždé, když při objednávce škemrám o bezlepek nebo seznam alergenů.”
“Odpovídám za syna – autistu a celiaka. Hodně mu to vadí a stydí se, když mu někdo něco nutí, že pro jednou se nic nestane, neví jak reagovat, raději jinde nejí.”
“Servírka otráveně protočila oči, když jsem se zeptala na bezlepkové jídlo.”
“Žádala jsem číšníka, zda by mohl upozornit kuchaře na to, že jsem celiak. Vysmál se mi, že jsem moderní dietář a vymýšlím si nesmysly.”
“V restauraci na školním výletě jsem si nemohla vybrat jídlo a musela jsem si vzít svoje z krabičky.”
“Na firemní akci mi bylo nabízeno občerstvení a musela jsem odmítnout s tím, že všichni vtipkovali, že držím dietu kvůli linii.”
“Rodinná oslava a zlehčování dodržování bezlepkové diety nejbližšími.”
“Když jsem byla s tátou a dcerou v cukrárně. A on obsluze s posměchem řekl, že držím dietu a nic si nedám.”
“V restauraci nám nedokázali uvařit jídlo bez lepku, tak jsem tam seděla se synem jen o čaji a kávě a ostatní členové rodiny na nás koukali, jako že se jídla v restauraci štítíme a syn měl na krajíčku.”
“Chtěla jsem si v restauraci dát nějaké bezlepkové jídlo, rodina nás pozvala, a nebylo možné donést si nic vlastního. V jídelním lístku nebyly alergeny vyznačené a každý kuchař připravuje své pokrmy jinak, tak jsem se obsluhy zeptala, zda nabízí nějaký bezlepkový pokrm, popř. zda kuchař nějaký rychlý nedokáže připravit. Paní servírka mě před celým stolem a restaurací servala, zda si jako nemůžu vybrat něco z lístku, že musím mít něco extra a zda se mi tam nic nelíbí, mám odejít. Všichni se na mě koukali (jiné stoly), tak jsme se všichni zvedli a odešli jinam.”
“Arogance ze strany číšníka.”
“Dietu má dcerka, která pravidelně pláče, že ostatní děti venku/v restauraci/na dovolené mají co jíst a ona ne.”
“Jde převážně o situace mé dcery já, už tu hrůzu mám za sebou. Ve škole si na ni ukazují prstem, protože má výjimky ve stravování. Škola odmítla vařit bezlepkové jídlo, a tak každý den vaříme. Oběd ji však musí ohřát v jídelně. Musí jít před frontu, kde jí nadávají, že předbíhá. Nakonec dostane jídlo studené a čeká i deset minut. Třídní učitel ji dovolil si ohřát jídlo v učitelské mikrovlnce a jí jídlo v koutku sama.”
“Společné obědy ze spolužáky.”
“Syn popisoval svůj problém ve škole a ředitel mu odpověděl, že to nesmí moc přehánět.”
“Moje dcera má celiakii a pořád se ptá, proč se narodila taková, a chce jíst jako ostatní.”
“Na večírku s přítelem, teď už bývalým. Neudýchal, že mám celiakii.”
“Dcerka ve školce jela na týdenní výlet a měla svou stravu. Když přijela domů, říkala, že se jí některé děti smály, že je jiná. Teď má problém kamkoliv jet a stydí se.”
“Dceři bylo řečeno, že není normální člověk, když nemůže jíst běžné jídlo.”
“Když se mi vysmáli, že narozdíl ode mě mají širokou nabídku surovin a pečiva a já jsem omezená na jeden regál. I ohledně cen.”
Veronika Petrů za tým Mňambezlepku.cz